Česká republika je členem Evropské kosmické agentury ESA od 8. 7 2008. Většina z nás, Čechů, však nevíme jaké všechny sondy ESA ve vesmíru bude mít, a jaké objekty budou zkoumat.

Přeji pěkné čtení.

 Nejdřív ze všeho se vrhneme na Slunce. To bude pozorovat sonda Solar Orbiter, startovat by měla v roce 2017, mise by měla trvat 7 let nosičem bude Atlas V.Mise by se měla pokusit odpovědět na otázky ohledně 11-ti letého slunečního cyklu, pohybu magnetických pólů, vzniku slunečního větru a jeho rychlosti. Pak samozřejmě bude sledovat různé anomálie, které ovlivňují Zemi a hlavně dnešní elektroniku a telekomunikace, jako jsou sluneční skvrny, koronární díry, protuberance a podobně.

Předpokládá se spolupráce se sondami Solar-C (JAXA) a SDO (NASA).

Sonda bude moci studovat částice slunečního větru krátce po jejich vyvržení. Přístroje budou snímkovat i sluneční atmosféru včetně koróny. Získaná data poslouží ke zkoumání, jakým způsobem naše hvězda ovlivňuje Sluneční soustavu. Mělo by se podařit prozkoumat původ a působení hypersonického slunečního větru, magnetického pole Slunce i gigantických erupcí vzniklých z poruch ve sluneční atmosféře. Přístroje budou zkoumat Slunce s detaily o velikosti 200 km!.

Dále zde máme jistou planetu Merkur, kterou bude zkoumat projekt dvou sond BepiColombo bude to teprve 3 mise návštěvy Merkuru.

Projekt se bude skládat ze dvou sond tedy evropská sonda Mercury Planetary Orbiter (MPO) a Japonské sondy Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO).Zatím co evropská sonda MPO kolem planety by měla oběhnout jednou za 2,3 hodiny tak Japonská sonda MMO za 9,2 hodiny.

 Jsou to velmi zajímavé mise doporučuji sledovat její vývoj atd.

více informací zde: https://www.universetoday.com/97909/bepicolombo-mission-to-mercury/

i s videem zde: https://www.esa.int/cze/ESA_in_your_country/Czech_Republic/Mise_Bepi_Colombo_k_planete_Merkur

a diskuse zde: https://www.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=23&t=223&p=22725&hilit=BepiColombo#p22725

 Dále se nám jeví velmi pálivá planeta Venuše tu přeskočíme protože se zatím na ní žádna sonda nechystá.

 Za ní se jíž jeví naše milá matička Země na její průzkum se připravuje zatím sondy Sentinel 3 generace

 více informací zde: https://www.esa.int/cze/ESA_in_your_country/Czech_Republic/Nova_generace_meteorologickych_druzic

  Přemístíme se na rudou planetu Mars na ní přistane v roce 2016 pouzdro Mars Trace Orbiter tím by se Esa měla naučit přistávání na marsu.

Jejím hlavním úkolem bude zkoumat složení atmosféry se speciálním zaměřením na tyto sloučeniny – voda, hydroperoxyl (HO2), oxid dusičitý, oxid dusný, metan, acetylen, etylen, etan, formaldehyd, kyselina kyanovodíková, sulfan, karbonylsulfid (OCS), oxid siřičitý, kyselina chlorovodíková, oxid uhelnatý a ozón. Měřiče by měly být tak citlivé, že odhalí i 1 – 10 molekul těchto plynů v bilionu ostatních. Bude se zkoumat nejen to, jak se liší rozložení molekul podle místní šířky a délky, ale i to, jak kolísá v průběhu ročních období. Přístrojů bude mít na palubě poměrně hodně, celkem 115 kilogramů.

Přístroje:

MATMOS (Mars Atmosphere Trace Molecule Occultation Spectrometer) – Infračervený spektrometr na bázi systému FTIR.
NOMAD (High Resolution Solar Occultation and Nadir Spectrometer) – Mapování v infraspektru + spektrometr ve viditelném spektru a blízké ultrafialové oblasti.
EMCS (ExoMars Climate Sounder) – Tepelný infračervený spektrometr
MAGIE (Mars Atmospheric Global Imaging Experiment) – Širokoúhlá kamera ve viditelném a ultrafialovém spektru
HiSCI (High Resolution Stereo Color Imager) – Barevná stereo kamera s vysokým rozlišením
ACS – Spektrometr pro zkoumání přesného složení atmosféry Marsu
FREND – Detektor neutronů. Má zkoumat rozložení zásob vody na Marsu

V roce 2018 se k Marsu vydá evropské vozítko exo mars to bude mít vrtačku která se provrtá až 2m pod povrch.

Asi nejvýznamnější na celém vozítku je ale souprava nazvaná Pasteur. Jedná se o laboratoř, která bude prvořadě zaměřená na hledání stop života – ať už současného, nebo minulého. Nikoliv pouze hledání podmínek pro vznik života jako u Kuriosity, tady půjde o pátrání přímo po životě samotném. Pasteur se nebude skládat z jednoho přístroje. O výsledky se podělí tyto přístroje:

MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer) – Skládá se z laseru a plynového chromatografu s hmotnostním spektrometrem. Zásahem laseru dojde k vypaření organických molekul, které zpracuje plynový chromatograf. závěrečnou analýzu provede hmotnostní spektrometr. Tento přístroj se vyvíjí ve spolupráci s NASA. Hmotnostní spektrometr například dodá Goddard Space Flight Center.
MicrOmega-IR (Infrared imaging spectrometer) – Tento infračervený spektrometr prozkoumá hlavně prach získaný při vrtání. Zaměří se na zjišťování struktury, původu a složení odvrtaného materiálu.
Raman – Bude zkoumat hlavně materiál , který předtím zpracuje MicrOmega-IR. Tenhle spektrometr bude zaměřený na hledání organických látek a dalších indikátoů, které by ukazovaly na existenci života.

Kromě soupravy Pasteur bude na vozítku ještě několik vědeckých přístrojů.

PanCam (Panoramatic Camera System) – Systém kamer určený k mapování okolí vozítka. Pomohou jednak s navigací roveru, tak i s vědeckou prací. Díky fotkám povrchu kamenů můžeme zjistit různé zajímavé informace – s pomocí kamer je možné vytipovat zajímavé objekty a ty dále podrobit detailnějšímu průzkumu. Stejně tak mohou přinést informace o objektech, ke kterým by se nedalo jinak dostat – třeba stěny kráterů. Jedná se o širokoúhlé multispektrální barevné kamery s vysokým rozlišením.
MIMA (Martian Infra-red Mappe) – Infračervený spektrometr založený na Fourierově transformaci. Tento přístroj bude umístěný na stožáru vozítka a při výběru cílů spolupracuje s výsledky z kamer PanCam. Bude měřit chemická spektra povrchu kamenů, prachu, ale i atmosféry. Bude hledat uhličitany, fylosilikáty, sulfáty, silikáty, organické látky a sloučeniny, které vznikají ve vodním prostředí.
Vrták – Povrch Marsu spaluje UV záření, ale pod ním jsou podmínky příznivější. Ostatně i vozítko Curiosity učinilo svůj nedávný objev díky analýze podpovrchových vzorků. A to se jednalo jen o „rýpnutí“ do hloubky 5 cm. Evropský rover bude disponovat možností vrtat až do hloubky 2 metry. Díky tomu může prozkoumat různě hluboké vrstvy. Výsledkem bude odvrtaná hornina s rozměry 1 cm v průměru a výšce 3 cm. Vzorek může zkoumat palubní laboratoř. Počítá se s minimálně 17 vrtáními, přičemž zdaleka ne všechny půjdou až do maximální hloubky.
WISDOM (Water Ice and Subsurface Deposit Information On Mars) – Radar určený ke zkoumání vrstev pod povrchem. Bude jedním z hlavních ukazatelů při rozhodování kam se bude vrtat. Jedná se v podstatě o obdobu pozemského georadaru – přístroj vysílá elektromagnetické vlny, které prochází horninami a různě se od nich odráží. Přístroj odražené vlny zachytí a vytvoří z nich představu o tom, jak to vypadá pod povrchem. Počítá se s tím, že dosah by měl být až do tří metrů.
Ma-MISS (Mars Multispectral Imager for Subsurface Studies) – Infračervený spektrometr umístěný přímo ve vrtačce. Bude zkoumat přímo stěny vyvrtané díry. Díky tomu bude moci měřit složení jednotlivých vrstev – stručně řečeno bude moci číst historii Marsu. V podpovrchových vrstvách hornin jsou uloženy informace o evoluci atmosféry, klimatu a také vývoji života.
CLUPI (Close-Up Imager) – Zařízení určené k pořizování detailních snímků – něco na způsob kamery MAHLI na Curiosity.
ISEM (Infrared Spectrometer for ExoMars) – Tento infračervený spektrometr bude ruský.
Adron – Ruský neutronový spektrometr.

Více informací v tomto článku: https://blog.kosmonautix.cz/2013/03/spoluprace-nas-zavede-na-mars/

  Podíváme se na Jupiter ke kterému bude v roce 2022 startovat sonda Juice.

komplexní seznam přístrojů:

JANUS (Jovis, Amorum ac Natorum Undique Scrutator) - systém kamer
MAJIS (Moons and Jupiter Imaging Spectrometer) - spektrometr
UVS (UV Imaging Spectrograph) - spektrograf v ultrafialovém spektru
SWI (Sub-millimetre Wave Instrument) - spektrometr
GALA (Ganymede Laser Altimeter) - laserový výškoměr
RIME (Radar for Icy Moons Exploration) - radar
J-MAG (Magnetometer for JUICE) - magnetometr
PEP (Particle Environment Package) - zařízení pro zkoumání okolních částic
RPWI (Radio & Plasma Wave Investigation) - přístroj pro zkoumání radiových vln a plazmatu)
3GM (Gravity & Geophysics of Jupiter and Galilean Moons) - měření gravitačního pole a vnitřního složení
PRIDE (Planetary Radio Interferometer & Doppler Experiment - systém pro radiovou interferometrii a zkoumání Dopplerova efektu - přístroj bude využívat pozemské sítě VLBI

Na vývoji se mají podílet týmy z Rakouska, Belgie, České republiky, Finska, Francie, Německa, Maďarska, Irska, Itálie, Nizozemska, Polska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie, USA a Japonska.

Citace z webu Kosmonautix:

[quote]Celkově o účast na sondě JUICE usilovalo 31 projektů. V drtivé většině se jednalo o multinárodnostní skupiny. A ve finálovém výběru nakonec uspěl Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Odborníci z těchto ústavů jsou totiž součástí projektu, který stojí za výrobou přístroje RPWI. Tento projekt zaštiťuje Švédský institut kosmické fyziky v Uppsale. RPWI bude mít za úkol prozkoumat plasmové a radiové vlny v magnetosféře jak samotného Jupitera, tak i měsíce Ganymed. Bude zjišťovat, jak se jejich magnetosféra mění následkem vlivů ostatních měsíců. Češi mohou být hrdí na to, že Astronomický ústav dostal za úkol výrobu nízkonapěťového zdroje odolného vůči všudypřítomné radiaci.
Astronomický ústav se potom bude zabývat vývojem a výrobou nízkofrekvenčního přijímače elektromagnetických vln. Navíc bude členem mezinárodního konsorcia, které bude o přístroji rozhodovat a co víc, bude zajišťovat biologickou sterilitu všech systémů v přístroji!
A to není všechno! Astronomický ústav se podílí i na přístroji J-MAG. Ten se zaměří na vzájemné ovlivňování Ganymedu magnetosférou Jupitera. Přístoroj bude měřit indukované magnetické pole a zároveň bude schopen odhalit podpovrchové oceány na měsících Ganemed, Europa a Callistó. Za tímto přístrojem stojí Královská universita v Londýně a Astronomický ústav se zaměří na tvorbu globální numerické simulace vzájemného ovlivňování Gynemedu a magnetosférickým plasmatem planety.
No tedy, nevím jak vy, ale já jsme z účasti českých vědců přímo nadšený!
Ne všichni ale mohou spět. Závěrečný výběr zklamal třeba Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy. Ta byla součástí konsorcia, které stálo za projektem přístroje CAPAGE. Vedoucím centrem byl Astrofyzikální a planetární ústav v Toulouse. Úkolem přístroje bylo měřit nabité částice okolo Ganymedu. Češi se měli postarat o elektroniku pro elektronový spektrometr. Přístroj CAPAGE se ale realizace nedočká.[/quote]

 Více informací zde: https://www.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=21&t=552&p=15952&hilit=juice#p15952

Velkým skokem přeskočíme planetu Saturn a míříme přímo k modrému plynnému obru Uran naposledy ho navštívila  v roce 1886 sonda Voyager 2 tím že kolem něj proletěla a žádna jiná sonda ho nenavštívila až teď evropští spolu s americkými vědci navrhli sondu Uranus Orbiter and Probe která by se dokonce měla dostat na jeho oběžnou dráhu a nechat snést přistávací pouzdro jménem Probe které by se mělo snést níž k Uranu a zkoumat jeho atmosféru Vydržet by mělo maximálně pětinásobný tlak než je na Zemi. Výdrž baterií pouzdra je jenom hodina v plném vědeckém nasazení, což je tak akorát, aby stačilo odeslat informace o složení plynů než ho tlak zničí. 

 Doporučuji se o tuhle sondu zajímat doporučuji: https://www.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=34&t=265

https://en.wikipedia.org/wiki/Uranus_orbiter_and_probe

Doufám, že se vám můj článek líbil a získali jste z něj mnoho poznatků. Zda zjistíte nějaké chyby prosím napište.

Děkuji

Dominik podepisuji se:  #dominog